Předvolební Manuál (2017) 4: Referendum o Evropské Unii

Posledním kontroverzním hráčem letošních voleb v naší sérii je hnutí Františka Matějky. Tento politický subjekt je zajímavý právě tím, co všechno neslibuje a jak konkrétní je ve svém programu. Pojďme se na ně podívat.

Co ŘÍKAJÍ referendisté

Meritem všech bodů volebního programu Referendistů je vždy poukázání na pravidla a nařízení Evropské unie:

  • Pokud EU danou problematiku nějak reguluje, pak nemá smysl se jakkoliv danou problematikou zabývat na úrovni národního zákonodárného procesu (parlamentu), protože řešení, či legislativní opatření, které bychom skutečně chtěli, se stejně musí vejít do mantinelů legislativy EU.
  • Pokud EU danou problematiku zatím nereguluje, a Česko vytvoří vlastní legislativu v dané věci, přijde celá tato práce stejně vniveč, jakmile EU takovou problematiku regulovat začne.

V každém případě je podle Referendistů parlament, senát a celý zákonodárný proces České republiky jen divadlem, protože nemá žádné skutečné rozhodovací pravomoci. Když poslanci vytvářejí své předvolební sliby, volební programy a navrhují zákony, musejí vše nejprve konzultovat s legislativou a nařízeními EU. Nezáleží na tom, co si o takové legislativě myslí voliči, nebo jejich poslanci. Legislativa EU je nadřazena národním státům a jejich legislativě. Volení představitelé zákonodárné moci nemohou legálně jednat v zájmu vlastní země, i kdyby nakrásně chtěli. Legislativa je vytvářena podle pokynů z Bruselu a je jedno, zda s opatřeními poslanci napříč spektrem souhlasí, či nikoliv – zákon musí být implementován, ať se to lidem a vládám líbí, nebo ne.

Co nabízejí referendisté

Hnutí Referendum ve svém programu slibuje pouze jedinou věc, a to je zařazení hlasování o ústavním zákonu na program hlasování v poslanecké sněmovně. Cílem zákona je vyvolání všelidového referenda o setrvání ČR v Evropské unii, jehož výsledek by byl pro vládu právně závazný. Hnutí se rovněž netají podporou záměru z EU vystoupit.

Referendisté svůj cíl vyvolat referendum obhajují v několika bodech:

  • O vstupu do EU lidé rozhodovali v referendu. O vystoupení by tedy také měli rozhodovat v referendu.
  • V referendu lidé rozhodli o vstupu do EU před schválením evropské ústavy, v pozdější verzi přejmenované na Lisabonskou smlouvu. Lisabonská smlouva změnila podmínky členství v EU, přesunula většinu zákonodárné moci do Bruselu. Lidé by se proto k členství měli mít právo znovu vyjádřit.
Kdo jsou Referendisté

Předseda hnutí, pan František Matějka, je podnikatel a blogger. Mediálně vděčnou událostí byl také finanční příspěvek deset milionů korun od podnikatele Jiřího Mately, kterému média přiřkla přezdívku král nočních klubů. Podle současné legislativy však tak vysoké finanční dary nejsou legální a tak musí hnutí většinu peněz vrátit. Dalšími lidmi v hnutí jsou Pavel Chleborád, podnikatel a Richard Hartmann, elektrotechnický inženýr a manažer. Pana Chleboráda si můžete poslechnout zde. Pan Hartmann k Referendistům přestoupil ze Svobodných a Soukromníků.

DOtace a ekonomika

Nejdůležitějším tématem při rozhodování o vystoupení z EU bývá diskuze o ekonomických dopadech takového rozhodnutí. Podobný doom-saying probíhal velmi dlouho a vydatně ve Velké Británii a voličům bylo dlouhodobě předkládáno, že vystoupení z EU povede k ekonomické sebevraždě. Opak byl pravdou a Spojené Království se těší nejnižší nezaměstnanosti za 43 let a silnému přílivu investorů z celého světa. Česká republika nemá pro svoji velikost tak silnou vyjednávací pozici, jako třeba Velká Británie, ale to nebrání Česku jít například cestou Švýcarska. K možnosti vystoupit z EU se přiklání i Václav Klaus ml. (ODS), který dále argumentuje tím, že i pokud bychom měli bez dalšího z EU vystoupit a utrpět tak značné škody na národním hospodářství, tak se to vyplatí.

Závěr

Postoj hnutí vysvětluje pan Matějka v rozhovoru pro DVTV. Podle Referendistů nezáleží, jaké body považuje volič za důležité ve volbě při hlasování.  Ať už si vybíráte politické reprezentanty podle jejich postojů k migraci, daním, islámu, zdravotnictví, dopravě, zbraním, nebo třeba podpoře rodin, je jejich program pouze neurčitou vějičkou na nepozorného voliče. Programy politických subjektů jsou velmi zřídka konkrétní, protože každý slib je nutné podrobit sítu evropských nařízení, ze kterého často vyplyne, že takový politický slib je jednoduše nesplnitelný, protože odporuje harmonizované evropské legislativě. Příkladem budiž hnutí SPD Tomia Okamury, které se ohání vzletnými hesly o zastavení migrace, nebo nového politického subjektu Realisté pana Robejška, které hlásá silné české vojsko v době, kdy EU reálně jedná o jednotné armádě. Pánové Robejšek s Okamurou si mohou myslet a slibovat modré z nebe, ale pokud EU zavelí proti jejich programu, budou muset stáhnout krovky a poslušně se podřídit evropské legislativě.

V době, kdy je kulturní a politické klima v EU tak nestabilní, jako dnes, by tak otázka o členství v EU mohla být nejdůležitější politickou otázkou porevoluční historie ČR. Nutno podotknout, že Referendisté nemusejí vyvíjet v podstatě žádnou aktivitu k přilákání voličů. Neustálé vytváření nesmyslných kvót a nespravedlivých regulací z per evropských úředníků zajišťuje poptávku po Matějkově politickém subjektu zcela samovolně a pozornosti se mu zajisté dostane – pokud ne ve volbách letošních, tak ve volbách příštích.


Předvolební Manuál (2017) 1: Slovo úvodem
Předvolební Manuál (2017) 2: Piráti
Předvolební Manuál (2017) 3: Realisté
Předvolební Manuál (2017) 4: Referendum o Evropské Unii

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *