Protože současné situaci dominují emoce více, než informovaná rozhodnutí, rozhodl se Čtvrtý Král publikovat příspěvek na téma zvolení Zdeňka Ondráčka předsedou komise pro kontrolu GIBS. Jako vždy je příspěvek rozdělen na část faktickou a názorotvornou. Čtvrtý Král nechce svůj názor nikomu nutit, ale považujeme za vhodné aby se odlišné názory zakládaly na faktech, nikoliv ideologickém přesvědčení.
Kdo je Zdeněk Ondráček
Bio pana Ondráčka je věrně popsáno na Wikipedii (záloha) a v krátkosti je nutné zmínit nejkontroverznější části jeho života:
- Ondráček pracoval pro komunistický Sbor Národní Bezpečnosti (SNB), konkrétně pro Pohotovostní Útvar Veřejné Bezpečnosti (PÚ VB). Jako příslušník útvaru zasahoval proti demonstrantům během Palachova týdne v roce 1989.
- O zásahu a bití demonstrantů poté promluvil do televize. K tomu byl vybrán právě Ondráček, protože byl ideovým agitátorem čety.
- Ondráček byl členem KSČ a je členem KSČM.
- Po revoluci a rozpuštění SNB nastoupil Ondráček k PČR jako vyšetřovatel Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality.
Co je GIBS
GIBS je zkratka pro Generální Inspekci Bezpečnostních Sborů. Má za úkol zejména vyhledávat, odhalovat a vyšetřovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, jehož pachatelem je příslušník Policie České republiky, celník, příslušník Vězeňské služby, příslušník inspekce a nebo zaměstnanci těchto útvarů. Pro účely pochopení je dobré si GIBS představit jako policie mezi policisty. Tento útvar patří mezi složky výkonné moci a členové se rekrutují z řad Policie ČR.
Co je Komise pro kontrolu GIBS
Právě proto, že členové GIBS jsou rekrutováni z řad těch, které mají kontrolovat, hrozí, že řady GIBS budou infiltrovány právě těmi špatnými policisty, kteří budou krýt své, rovněž špatné kolegy. Proto existuje komise, která spadá pod moc zákonodárnou, která má dohlédnout právě na to, aby k takové situaci nedošlo. Zatímco špatní policisté mohou krýt své kolegy, nezávislost zákonodárné a výkonné moci má zaručit, že nedojde ke kolaboraci špatných policistů s poslanci v komisi.
Jinými slovy špatný policista může mít kamarády u GIBS (protože ti jsou také policisté), ale je nepravděpodobné, že bude mít špatný policista kamarády i mezi poslanci, kteří nemají s policií obvykle vůbec nic společného po dobu celé kariéry.
kontroverze
Všímavější čtenáři už pochopili problém, který zvolením Ondráčka do čela takové komise vzniká. Celá myšlenka existence takové komise stojí a padá na tom, že komisi obsadí a povedou lidé, kteří nepochází z výkonných složek státu a nehrozí tak, že budou ovlivněni svými bývalými kolegy. Problém je o to větší, že Ondráček nebyl pouze policistou v řadách PČR, ale také ideovým agitátorem a členem pohotovostního útvaru režimu, který bil lidi v ulících Prahy, čehož se sám účastnil a ještě se tím chlubil. Jak nezávislou práci může v takové komisi člověk jako Ondráček vykonávat je tedy přinejmenším sporné a pod vedením takových lidí by komise pozbyla smyslu. Rovněž by tak došlo k propletení zákonodárné a výkonné moci, ke které by v liberální demokracii západního střihu nemělo a nesmí docházet.
Názor
Zdeněk Ondráček po revoluci nepřevlékl kabát a ke komunistické ideologii se hlásí v podstatě nepřetržitě od vstupu do KSČ. Myslet si o tom můžeme mnohé, ale ze situace mohl vyjít důstojně a jako někdo, kdo se za své názory nestydí a stojí si za nimi, kteréžto jsou vlastnosti mnohým dalším, bezpáteřním politikům zcela cizí.
Místo toho jsme byli svědky následujícího projevu na půdě poslanecké sněmovny. Nejprve pan Ondráček citoval znění zákona o shromažďování a potom vyčítal poslancům demokratického bloku, že zákon porušovali, což podle pana Ondráčka, člena KSČM, nějak odporuje demokracii.
Pozn. redakce: Právní kvalifikace konkrétního jednání nemá vůbec nic společného se státním zřízením v zemi. Svědčí to pouze o tom, že pan Ondráček zastupuje právě tu kategorii politických činitelů, pro které je pojem demokracie jen prázdné slovo, které používají k víření emocí v davu, aniž by sami věděli, co to slovo znamená.
„Vaše podání demokracie je také v tom, že před dvěma měsíci na základě vašeho demokratického jednání, bylo z rozhodnutí vedení poslanecké sněmovny mě nabídnuto, abych odsud odjel, protože vámi podporovaný dav se chystal si na mě někde počkat a lynčovat mě. … Vy kteří tady stále dokola mluvíte o demokracii, vy vyzýváte k tomu, aby zvolený poslanec parlamentu České republiky byl lynčován. Za to, že má jiné názory než vy. Děkuji, to svědčí o vaší demokracii.“
Nezbývá než dodat, že pokud zuřící dav lynčující politika, se kterým nejsou spokojeni, není demokracie, tak skutečně nevíme, co podle pana Ondráčka demokracie je.
Závěrem jsme se dozvěděli o obavách pana Ondráčka stran bezpečí jeho rodiny a především pak jeho dětí a že i to nějak odporuje demokracii. Snad by stálo za dotaz směrem k panu Ondráčkovi, jak si myslí že bylo lidem, které tak vehementně před rokem 89 mlátil a chlubil se tím ve státní televizi. Režim, který pan Ondráček zastupuje a reprezentuje způsoboval mnohem horší problémy a pocity desítkám tisíc rodin v zemi a to mu, zdá se, vůbec nevadí.
Závěr
Ze vzniklé situace mohl pan Ondráček odejít důstojně. Vybral si ovšem cestu úplně jinou, která v nahotě ukázala veřejnosti namyšlenost, nevzdělanost a aroganci, se kterou KSČM vstupuje do politiky. Možná, že jeho předrevoluční jednání bylo způsobeno mladickou hloupostí. Po jeho posledním projevu je ale jasné, že hloupost nebyla mladická, nýbrž vrozená a doživotní. O to více děsivá je potom dedukce, že tento člověk sloužil dlouhá léta v řadách Policie ČR.
Situace rovněž ukazuje na rezignaci veřejnosti angažovat se v politice. Uvědomme si, že současnou vládu v demisi vede slovenský agent StB, člen KSČ Andrej Babiš, který je vyšetřován pro kriminalitu spojenou s dotačními podvody na Čapím Hnízdě, kterážto zpronevěra evropských dotací pro malé podnikatele je české veřejné tajemství. Nejen, že to lidem nevadí – pan Andrej Babiš je vítězem posledních voleb. Všímavějším čtenářům proto musí být zřejmá nelogičnost v jednání veřejnosti, která měří dvojím metrem lidem, jejichž činy dávné i současné mají co do morálnosti mnoho společného.